Synonymem sladké chuti je pro většinu z nás cukr, přesněji bílý cukr. Ti osvícenější vědí, že existuje i třtinový cukr, povědomí o dalších sladidlech je však pramalé. Čím dalším můžeme sladit kromě cukru, a jak se tato sladidla liší? Co je bílý cukr
Bílý cukr, podle některých odborníků nazývaný též obrazně bílý jed, je v podstatě výsledkem rozmachu cukrovarského průmyslu. Rafinovaný (bílý) cukr je levný a dobře dostupný, i proto je jeho spotřeba ve vyspělých zemích enormní a násobně převyšuje doporučenou dávku na osobu.
Proč bychom měli s bílým cukrem zacházet obezřetně? Bílý cukr je na tom podobně jako bílá mouka nebo bílá rýže – během zpracování byl zbaven všech nutričně hodnotných látek, tedy minerálů, vitamínů a vlákniny. Sníme-li bílý cukr nebo potravinu s jeho obsahem, dodáme našemu tělu pouze energii, a navíc přimějeme vlastní tělo, aby ze svých zásob uvedené živiny odčerpalo. Cukr nám tedy kromě energie nic nedává, naopak způsobuje, že cenné látky tělo odčerpá z vlastních zdrojů.
Problém rafinovaného cukru konzumovaného ve vyspělých zemích spočívá v tom, že je přidáván do pečiva (i slaného), různých polotovarů a dochucovadel. I člověk, který nesladí, tak může dosáhnout nadlimitní spotřeby cukru.
Třtinový cukr a jiné druhy cukrů
Oproti tomu třtinový nebo přírodní cukr prochází odlišným způsobem zpracování, a díky tomu obsahuje zbytky melasy, která v cukru zanechává minerální látky, vitamíny a vlákninu.
Kromě třtinového cukru můžeme sáhnout i po tmavém cukru muscovado, který je k dostání v prodejnách zdravé výživy nebo v některých obchodních řetězcích. Obsahuje více živin než obyčejný třtinový cukr, ale je výrazně tmavší.
Pro pečení je ideální a výživově nejhodnotnější sušená třtinová šťáva prodávaná pod názvem rapadura. Jedná se o malé hnědé krystalky s dostatečnou sladivou schopností. Nevýhodou těchto tmavých sladidel je jejich barva. Chcete-li světlý moučník, tak použití tohoto sladidla není příliš ideální. Jejich struktura je také jiná - práškový cukr z nich nevykouzlíte.
Jednotlivé druhy cukrů se mezi sebou liší i glykemickým indexem, tedy ukazatelem, který odkazuje k vlivu potraviny na hladinu krevního cukru. Potraviny s vysokým glykemickým indexem způsobují rychlé zvýšení hladiny cukru v krvi, ale také její rychlý pokles – dodají energii rychle, ale jen na chvíli. Hlavní nevýhodou těchto potravin je negativní vliv na činnost slinivky břišní, která se tímto způsobem vyčerpává. Jíme-li často potraviny s vysokým glykemickým indexem, jsme na nejlepší cestě k diabetu druhého typu.
Naším cílem by mělo být udržovat hladinu krevního cukru co nejvyrovnanější, tedy zařazovat potraviny s nízkým glykemickým indexem a omezovat potraviny s opačným účinkem. To je další důvod, proč omezit rafinovaný cukr a zkusit si osladit život něčím jiným.
Alternativní sladidla
Začnete-li používat i jiná sladidla než jen cukr, poznáte široké spektrum sladké chuti. Zkuste například následující potraviny, či jeden z našich skvělých receptů pro děti.
Javorový sirup
Tento sirup z javoru je optimálním sladidlem pro děti. Má odlišnou chuť než cukr a výborně se hodí jak do některých moučníků, tak na palačinky nebo do kaší. Oblíbený je ve Spojených státech nebo Kanadě jako sladký přeliv pro řadu moučníků.
Chuť javorového sirupu je specifická, dětem většinou chutná. Chcete-li upéci moučník s javorovým sirupem, je třeba najít recept, kde se s ním počítá – vzhledem k jeho tekuté konzistenci není možné zaměnit sirup a cukr.
Agávový sirup
Tento sirup vyniká mírou sladivosti, dokonce i v porovnání s cukrem. Stačí trocha a moučník je sladký. Má také odlišnou chuť než cukr, ale cukru relativně nejpodobnější.
Hodí se do pudingů nebo světlejších moučníků. Barvou se podobá světlému medu.
Švestkový sirup
Švestkový sirup je další z řady ovocných sirupů, který je možné použít pro slazení. Neobsahuje přidaný cukr a navíc vám dodá cenné železo, na které jsou švestky bohaté. Pod pojmem sirup si nepředstavujte sirup na ředění vody, jedná o husté sladidlo, konzistencí podobné medu.
